Rok 2024 je už vzpomínkou, rok 2025 se pomalu rozjíždí. Co si pro nás nachystal? Nevíme. Možná i proto člověk tak rád vzpomíná, jsou to totiž věci dané, jisté a neměnné. Tak se pojďme podívat, na co budeme vzpomínat my, herci loutkového divadla v Úpici.

Leden loňského roku byl celý věnovaný zkoušení pohádky „Jak Matěj s Kašpárkem vysvobodili čerty“. Plakáty na první únorovou neděli už byly napsané, takže nebyl čas s trénováním otálet. Naštěstí v pohádkách vždy všechno dobře dopadne a ani ta naše nebyla výjimkou. Kašpárek s Matějem vše dotáhli ke zdárnému konci a my byli odměněni potleskem a milými úsměvy našich návštěvníků.

Hlediště loutkového divadla nepatří jen malým divákům, to už určitě dobře víte, během roku prostory využívají spolky, školy i město Úpice k prezentaci své činnosti nebo ke schůzím. Cestovatelské přednášky jsou už jakýmsi evergreenem těchto akcí. V lednu jste tímto způsobem mohli společně s manželi Kalouskovými navštívit „Irsko“ a v únoru byl připraven výlet bez batůžku v přednášce Pavla Švorčíka „Země Inků – Peru, mýma očima“ V březnu se cestovalo až na nejvyšší horu světa, a to při povídání p. Vágenknechta „Nepál – výstup k Everestu“.

S příchodem předjaří jsme vyrazili do Náchoda. Rádi jsme přijali pozvání tamního loutkového spolku Dětem pro radost a zahráli představení „Jak Matěj s Kašpárkem vysvobodili čerty“.

Každý rok máme nachystanou premiéru a ani ten loňský nebyl výjimkou. V půlce března jsme odehráli pohádku „Sněhuláci“, kterou pro naše divadlo upravil náš principál Pavel Kubíček. Milý příběh plný sněhu, ledu a kamarádství, které na začátku spíše vypadalo na velký boj, sklidil úspěch u malých diváků, a i nám loutkohercům se moc pěkně hrál.

Jak se hraje loutkové divadlo ve světě? Inspirací nám mohlo být představení „Random Acts of Puppetry!“ loutkáře Thomase Bakera z Irska. A také bylo! Úžasná podívaná, ze které si diváci odnesli spoustu dojmů i úsměv na tváři a my loutkáři trochu jiný pohled na dramatizaci her.

Jaro se pořád nemělo k činu, a tak jsme uvítali možnost trochu se ohřát, i když jen v našich představách, a pozvali do divadélka Mgr. Ivu Roudnou, abychom si společně prošli „Lisabon“.

Úpičtí ochotníci připravovali hru „Helena ve stínu bratří Čapků“. Moc rádi jsme podali pomocnou ruku a předali trochu loutkařiny činohercům. Že je to trochu jiný svět, že každé divadlo má to svoje, že ne vše loutka dokáže (což je někdy těžké vysvětlit i loutkovému režisérovi, natož činohernímu), to byla zkušenost na obou stranách k nezaplacení a my za ni moc děkujeme.

Duben přinesl hledišti loutkového divadla velkou slávu. Tyto prostory si pro křest své knihy „Nejsem jenom sestra“ vybrala Hana Šlechtová. Bylo nám ctí, děkujeme.

Ale loutkové divadlo patří přece jen především loutkovým pohádkám. Třeba té „ O Honzovi a víle Verunce“, kterou děti mohly navštívit v dubnu. Jestli i tentokrát láska zvítězila? Vše dobře dopadlo? To prozradit nemůžu, ale zeptejte malých diváků, ti budou určitě vědět. Tato pohádka byla poslední v sezóně 2023/2024 v  kamenném divadle, i když ne úplně, protože jeho brány se otevřely ještě v červnu pro školky z Úpice a blízkého okolí.

To, že skončí sezóna v divadle, však neznamená, že sál zahálí. Jeho útulnou atmosféru již poněkolikáté využilo město Úpice při konání akce „Osobnost kultury a školství města Úpice za rok 2023“, ceny ohodnoceným předal režisér Hasan Zahirović. Hned druhý den, 18. dubna, jste mohli zavítat do prostoru hlediště a zhlédnout filmový festival se šesti dokumenty o cestování, dobrodružství i divoké přírodě „Expediční kamera“. I tato akce je už tradičním počinem, probíhá ve vybraných městech po celé republice a má co nabídnout. Rádi vás příští rok uvítáme.

Jak už jsem říkala, pohádky v divadle dostaly volno, ale loutkáři ne, ti vyrážejí kočovat s loutkami po cestách i necestách. Taková trochu necesta vede i na Jestřebí boudu - Řehačku, ale trocha dobrodružství nikdy neuškodí, a tak jsme moc rádi přijali nabídku si tady zahrát. V rámci Palačinkového dne potěšila děti pohádka, jak jinak, „Hrnečku vař“, a jako odměna pro herce nemohla chybět palačinka, a byla výborná!

Náš kolega, Ludvík Wajsar, o kterém je už v článku zmínka, přijal pozvání ke spolupráci od paní učitelky Markéty Vránové z úpické ZUŠ. Ve společném projektu „Anglické listy“ oslavili v květnu 100 let od vydání stejnojmenné knihy K. Čapka a vy jste mohli slyšet Ludvíkův hlas při předčítání úryvků.

Hlediště divadélka posloužilo k prezentaci záměru vybudování větrných elektráren v okolí Úpice. Ve středu 22. května jste se tak u nás mohli o tomto tématu dozvědět více informací, a to pod záštitou města Úpice.

Víte, jak Úpičtí Tatary porazili? A víte, že to bylo loni? Divadelní představení sehráli naši ochotníci na konci května a my u toho nemohli chybět! I tentokrát se vše podařilo, tak tedy Sláva a Bravó!

Stejná provolání mohla v hledišti divadla zaznít, když deváťáci ze Základní školy Lány prezentovali své absolventské práce a opět bylo na co koukat.

Léto je tu a s ním prázdniny. Pro nás jako každý rok začínají Loutkářskou Chrudimí! Letos jsme si nadělili dva dny plné inspirace, milých shledání i navazování nových spoluprací a hereckých přátelství. Tento svátek loutek má bohatou historii a nabízí mnoho kouzelných zážitků, ze kterých čerpáme při přípravě další sezóny.

Ani jsme se nenadáli a vzpomínání nás zavedlo do poloviny roku 2024. V červenci jsme opět kočovali a v domku Boženy Němcové jsme během festivalu Pohádkové léto sehráli pohádku „O chytrém Devátkovi“. A byla to premiéra. Lehký příběh plný úsměvných momentů potěšil malé i velké diváky a pro naše divadlo ho upravil náš člen Ludvík Wajsar.

K létu v Úpici neodmyslitelně patří pouť a my jako loutkáři zase hrdě patříme k pouti. Letos publikum na dvoře Dřevěnky zhlédlo pohádku „O chytrém Devátkovi“, a to v průběhu sobotního programu, kdy jsme se střídali se souborem Maminy z Jaroměře a jejich „Indiánskou pohádkou“.

Prázdniny končí, škola volá! To se nedá nic dělat. Aby bylo loučení s prázdninami lehčí a návrat do školy tolik nebolel, pořádáme již několik let jednodenní přehlídku „Loutková zahrada“. Ta loňská proběhla v sobotu 7. září 2024. A co bylo k vidění? Pohádka „O Devátkovi“, kterou sehrál náš soubor, „Perníková chaloupka“ uvedená divadlem Na cestě z Liberce a pohádková komedie „Dva Kašpaři“, tu sehrálo Divadlo Bořivoj z Prahy. Přestávky mezi představeními vyplnily kreativní dílny a na posilněnou bylo k mání občerstvení. Jsme moc rádi, že festival diváci navštívili i přes bohatý výběr programů v okolí, co si víc přát?

V září je už dovolená většinou za námi, ale co takhle ještě někam vyrazit? Třeba do loutkového divadla! V úterý 10. září si zde Vráťa Karas připravil vyprávění o svém půlročním, nejen pracovním, pobytu ve „Vietnamu, Srí Lance a Indonésii“. Nebo se u nás konala „Beseda s filmařem Jiřím Středou“, kterou organizoval Spolek zdravotně postižených o měsíc později. Pan Středa má vždy v záloze mnoho příhod a zážitků z jeho bohatého života, nejen s celebritami, takže o zajímavé vyprávění nebyla nouze. Podzim přichystal ještě pár nepohádkových akcí. Prostory divadla využili například Zahrádkáři, členové SVJ Seifertova nebo Základní škola Lány k promítání filmu o NDR.

Loutková sezóna 2024/2025 otevřela brány divadla pro malé návštěvníky již tradiční přehlídkou „Rolnička“. Čtyři neděle po sobě, počínaje 20. říjnem, byly zpestřeny pohádkou. Tu první, „Rozum a štěstí“, sehrálo Loutkové divadlo Srdíčko z Vysokého Mýta, druhá neděle patřila Loutkovému souboru Dětem pro radost z Náchoda a jejich „Zlaté rybce“. Obě představení sklidila zasloužený potlesk. Během třetí neděle jste mohli, i když trochu neplánovaně, zhlédnout klasickou pohádku s Kašpárkem „Začarovaný les“. A poslední neděle přehlídky patřila Miroslavu Losovi z Divadla Na cestě Liberec, a že bylo na co koukat! Jeho ztvárnění pohádky „Jak šel Honza do světa“ nadchlo všechny přítomné diváky, velké i malé.

„Rolnička“ už byla minulostí, ale nás čekaly Libčany. Přehlídka Matěje Kopeckého je už nedílnou součástí začátku adventní doby, a my si čas strávený v této vesnici, kterou Mikoláš Aleš nazval „Českým betlémem“, vždy velmi užijeme. Tentokrát jsme dětem zahráli pohádkový příběh „Začarovaný les“, ony nám zase na oplátku předvedly krásné hudební vystoupení. Vánoce jsou za dveřmi…

Protože víme, že čekání na ježíška je dlouhé a nekonečné, pozvali jsme děti na pohádku „Sněhuláci“. Zhlédnout ji mohly nejenom v Úpici, ale i v Náchodě a školákům Základní školy Komenského v Trutnově jsme ji sehráli během odpolední družiny. A Sněhuláci opět nezklamali, děti byly nadšené a uznání kolegů z loutkové branže v  Náchodě nás zahřálo u srdíček.

Naše společné vzpomínání se pomalu chýlí ke konci. Rok 2024 byl opět plný pohádek na nitích, které nás spojují a díky kterým jsme prima parta. Loutky jsou motor, který nám dodává energii, radost a možnost uniknout od běžných starostí do světa, kde platí starý spravedlivý řád. Moc děkujeme městu Úpice za podporu naší činnosti, moc dobře si při našich návštěvách u ostatních spolků uvědomujeme, že to není běžné, bohužel spíše naopak. Děkujeme!

Informace o nás, o plánech do roku 2025, o repertoáru i o ostatních akcích v loutkovém divadle najdete i na facebooku „Klub loutkářů Úpice“ či na našich webových stránkách. Vy, kteří byste se rádi stali součástí našeho týmu, neváhejte, scházíme se každý pátek ve 20 hodin v Městském penzionu naproti Velkonu a moc rádi vás přivítáme.

Přejeme vám ze srdce, ať je rok 2025 plný pevných nití, radostných úsměvů a hezkých momentů, zkrátka – ať máme zase za rok na co vzpomínat!

Z loutkového divadla zdraví Jana Müllerová